Každý vztah prochází etapami, ve kterých se mění kvalita vztahu, pocity, emoce i zažitá pravidla. Přechod z jedné fáze do další je často provázen bouřemi, napětím a nejistotou.
Každý přechod v sobě skrývá možnost dostat náš vztah na další úroveň, anebo v sobě skrývá i riziko rozchodu. Jak to dopadne záleží na zralosti a zkušenostech partnerů. A také na tom, zda spolu chceme anebo nechceme být.
Není ani tak důležité, zda spolu zůstaneme anebo se rozejdeme. Důležitější je, zda se něco naučíme.
Je to fáze kdy se potkáme. Vzájemně se “očucháváme”. Pověstná jiskra může přeskočit hned, anebo to chvíli trvá. To není důležité. Důležité je, aby přeskočila.
Zamilujeme se. Ztratíme hlavu. Chováme se bláznivě, cítíme se skvěle. Nic není tak důležité, jako tento pocit, jako být spolu. Chodíme spolu, jsme pár. Vzájemně se ochutnáváme. Je to jízda. Zatím bydlí každý zvlášť.
Tady začíná každodenní práce na vztahu. Už se nepotkáváme jen když na sebe máme náladu. Zjišťujeme, že náš partner není dokonalý. Objevují se třenice ohledně toho “jak věci mají být” a co je “normální”.
Začínáme na partnera vznášet požadavky co má a co nemá dělat. Jaký má být. Vzrůstá v nás napětí, pokud se partner nechová podle našich představ.
Toto je velmi důležitá fáze vztahu. Zde se pokládají základy budoucího fungování anebo nefungování vztahu. Učíme se komunikovat a hledáme svůj jedinečný model vztahu.
V této fázi se učíme komunikovat a poznáváme, jak vlastně funguje dlouhodobý vztah. Zjišťujeme, co je pro nás ve vztahu důležité a jak chceme vztahy žít.
V této etapě to hodně vztahů zabalí. Vztah, který neprojde poctivě touto fází, dřív nebo později zhavaruje, anebo se k této fázi bude muset vrátit, pokud bude chtít postoupit dál.
Z určitého pohledu je toto cílem zamilovanosti – nechat plynout Život skrze nás dál do našich dětí. Stáváme se rodiči. Stáváme se příklady a průvodci pro naše děti.
Toto je prohloubení předchozí fáze. Je to zatěžkávací zkouška vztahu. K už existujícím tématům se přidávají nová:
V této fázi hodně pomůže, když nám někdo starší řekne, že je to prostě tak. Že tím prochází každý vztah. Setkávám se s tím, že si lidé myslí, že vztah je neustále slunečno jak je vidět z fotek na FB. Ne není. Vztah je i občas zataženo. A bouřky. Nic se neděje. Vytáhněte deštníky a jde se dál.
Uff. Dětem je 13-14 a jsou už hodně samostatné. Vztah se může znova nadechnout. Pokud ještě něco zbylo.
Objevuje se nový prostor. Nový prostor pro nové zamilování. Pro pokračování zralého vztahu. Hlubokou lásku. Lásku která hoří ze všeho co jsme spolu prožili. Z přijetí partnera i sama sebe takového jaký jsem.
Stáváme se majiteli licence na zralou lásku. Na lásku jejíž demo verzi jsme zažili v začátku našeho vztahu. A na níž jsme povětšinou pozapoměli v průběhu let. Byla zavalena starostmi a povinostmi. I konflikty a hledáním. Teď přichází čas aby znovu vyklíčila a hluboce zakořenila a žila ze všeho, co jsme spolu prošli.
Také se otevírá prostor, pro nové začátky. Možná se ukázalo, že nám to spolu nejde. Že jsme nekompatibilní. Prostě se k sobě nehodíme. Rozcházíme se a někde jinde se zamilováváme do nového vztahu. Moudřejší a zkušenější.
Víme, že už spolu zůstneme. Až do konce. Umíme mezi sebou udržovat napětí různými vtípky a škádlením. S laskavým nadhledem a humorem se upozorňujeme na věci, které nám mezi sebou vadí. Je to hra. Je to tanec dvou bytostí, které k sobě našli klíč. A používají ho s Láskou. Protože tohle je Láska.
Přeju hodně štěstí a síly, ať už se nacházíte ve kterékoliv etapě vašeho vztahu.
Richard