Jak zapojit pohyb do života?
Pohyb nemusí znamenat stres, pocit povinnosti, důvod k boji s vlastním tělem či porovnávání s ostatními. Pohyb tak, jak ho učím já, není o výkonu a člověk se nemusí každý trénink úplně „zničit“.
Nemusíme se s nikým porovnávat, ani se fanaticky hnát za nějakým číslem na váze. Opravdu ne. Nemusí to být „měl/a bych“, ale „chci“.
Pro mnoho lidí je toto překvapivé a osvobozující zjištění. Ať už negativní zkušenost pochází ze školy, od kamarádů, zkrátka odkudkoli, pro mnoho lidí znamená celoživotní nechuť k pohybu. Pojďme to změnit!
Dnes rozebere 6 jednoduchých kroků, které nám mohou pomoci ke zdravějšímu a udržitelnějšímu pohybu:
Pohyb nám může (a měl by!) dělat radost. Můžeme se hýbat jen tak, protože chceme. Můžeme si zkrátka jen užívat jeho benefity.
A jaké jsou vlastně benefity pohybu?
Pohyb ovlivňuje dýchací a trávicí systém, obnovu chrupavek, koordinaci, harmonizuje hladinu cukru v krvi, hormony…, to už asi víme.
Ale také prohlubuje vztah s námi samotnými, posiluje sebevědomí a vztahy s okolím. Můžeme se díky němu zkrátka cítit skvěle.
Možná to znáš – jdeš si zaběhat, a najednou tě napadnou nápady nebo řešení k problémům, které jsi řešil celý týden. Přestanou bolet záda. Nebo máš najednou větší chuť do života. Každý jeden z nás je jedinečný po všech stránkách, ale všichni máme možnost se po pohybu cítit skvěle.
(Mimochodem, pokud raději posloucháš než čteš, můžeš si poslechnou tuto epizodu našeho podcastu, kde probíráme nějaké body i více dopodrobna :))
A teď tedy, jak na to? Jak zapojit pohyb do života, i pokud ho nemáš rád nebo na něj nemáš čas?
Najdi to, co tě baví
Vyzkoušej cokoli, co tě táhne. Týmový pohyb, sólo, venku, vevnitř, s trenérem, bez trenéra, na suchu, ve vodě…. Možností je (skoro) nekonečně a pokud se tvůj sport nedá dělat v ČR, možná je čas se přestěhovat 🙂 A jak poznáš, že si našel ten pravý? Budeš se po něm cítit lépe, než před ním, budeš to chtít dělat znovu a budeš se na to těšit. Najednou budeš cítit, kam se pohnout dál, co změnit a co nechat být.
Dělej to 2-3x týdně 🙂
Nemusíš 4x týdně chodit do fitka a o víkendu jít běhat a plavat do řeky. 40 minut 2-3x týdně, většině z nás bohatě stačí. Zvlášť pokud ses například dlouho nehýbal, tělo bude možná ze začátku ztuhlé a než si zase zvykne na pohyb, bude trochu protestovat. A proto….
Poslouchej své tělo
Během života často ztrácíme a nacházíme vztah se svým tělem. A nemusí to být jen v tom „ezo“ smyslu :).
Když jdeme po letech do fitka a tělo nám říká, že na bench pressu těch 80 kg zvedat nemáme, na 50 už nás bolí ramena, ale my to tlačíme dál, „protože jsem to před dvaceti lety přece dělal každý den“…. Tak to není úplně fajn. Jistě, někdy je bolest „dobrá“, proto je musíme umět rozlišovat.
Jsou dva typy bolesti:
„Dobrá“ bolest – bolí nás svaly, jsme zadýchaní…, v této zóně se můžeme zlepšovat a posouvat. „Špatná“ bolest – bolí nás klouby, úpony…., v této zóně se zraňujeme.
Každý si musí vyzkoušet oba typy, aby věděl, kde je jeho hranice. Ale potom už není potřeba to pokoušet, často to zbytečně vede ke zranění….Bude to chvíli trvat, ale nauč se poslouchat své tělo a pomůže ti to i v jiných oblastech, ať už je to práce, vztahy, nebo výchova dětí.
Vezme to čas
Je to tak. A není žádná možnost, jak to obejít. Určitě, můžeš mít svého trenéra, fyzioterapeuta, maséra, ortopeda, kteří mohou hodně uspíšit celý proces…. Ale nikdo za tebe tu samotnou práci neudělá. NIKDO. Takže můžeš hledat důvody proč to nejde, ale nakonec to budeš jen ty, koho ochuzuješ a kdo zanedbává sám sebe. Takže opravdu, budeš do sebe muset investovat čas a energii, ale vyplatí se to, uvidíš 🙂
Zároveň je potřeba si uvědomit, jaké jsou tvé možnosti. Kolik času na pohyb vlastně máš, kolik ho potřebuješ a kdy ho můžeš dělat. Chceš najít takový pohyb, který bude zapadat do tvé rutiny a nebudeš si kvůli němu muset brát dovolenou… Zkrátka to vymyslet tak, aby to pro tebe bylo udržitelné.
Ego
Pepa nějak zhubl?! A nezlepšila se Anička v té angličtině?
Všichni se porovnáváme, je to přirozená lidská vlastnost. Ale jako s každou, je dobré s ní umět pracovat. Může nám sloužit jako dobrá motivace, trochu nás vyhecuje.
Ale pokud jsi posedlý tím, někoho napodobit, neposloucháš tělo, jdeš přes bolest, protože se bojíš, že se ti bude někdo smát nebo budeš vypadat slabý, tak to není úplně zdravá cesta a často končí zraněním, jak už bylo řečeno výše. Opět si každý musí vyzkoušet obě cesty, ale strkat dvakrát ruku do ohně není potřeba…
Zvlášť pokud se vracíš k pohybu po nějakém zranění, pro ego tady není místo. Domluv se s ním, dej to stranou a poslouchej tělo – řekne ti, jestli už stačí, jestli máš přidat nebo zkusit jiný pohyb. Nemusíš vymýšlet hlavou, jaká pozice je nejvíce ergonomická a co bys asi měl a neměl dělat; tělo je dost chytré, řekne si.
Motivace a ambice
Dej si motivaci, že se chceš cítit skvěle. Nemusíš mít velké ambice, ale pokud víš, že jsi takový typ, dej si i nějaký cíl – kolik chceš uběhnout, uplavat, ujít…. Ale opatrně s tím, nechceš spadnout do toho, že se budeš stresovat, že jsi to nestihl…
Tak, a teď už je na tobě, abys vzal/a tuto teorii, a začala ji převádět do praxe. Pokud bys chtěl/a mít na své cestě (nejen) ke zdravému pohybu průvodce, nebo jen potřeboval/a s něčím poradit, neváhej se ozvat!
„Tvá cesta začíná dnes, makej na sobě“
Bude se těšit na příště 🙂
Květa
