Vyřeší je milenka, nové auto nebo večery v hospodě? Z vlastní zkušenosti už možná víš, že úplně ne..
Často ale používáme takové „šidítka“, jelikož se nám nechce do životní změny. To je ale úplně přirozené a není potřeba se kvůli tomu nijak bičovat. Co ale je potřeba, je začít s tím potom něco opravdu dělat. A co?
Jelikož čteš tento článek, tak už jsi na dobré cestě! Dále můžeš vyzkoušet 2 základní kroky, které se dozvíš v dnešním článku👇🏻 (Mimochodem pokud radši posloucháš, tak si poslechni tento podcast, ve kterém rozebíráme body i trochu více dopodrobna :))
Co se dozvíš v dnešním článku:
Ano, bude to možná trochu těžké, ale je to ten nejtěžší (ale i nejdůležitější) krok ze všech! Potom už to půjde samo 😉.
I ten nejúspěšnější manažer, vědec, ředitel, se s krizí někdy potká, ale kouzlo je v tom, že se s ní nepere. Vyhoření nebo krize není ostuda ani selhání. Jsou to další fáze života, naší životní horské dráhy – někdy jsme nahoře, někdy dole. TO JE NORMÁLNÍ. Kdyby horská dráha neměla své „nahoře a dole“, tak by nás taky nebavila, ne? 🙂
Takže teď, když už víme že to, co momentálně prožíváme, je normální, tak si to můžeme přiznat. Třeba takto:
„Je to v pořádku. Prožívám teď nějakou krizi, i když mám práci, peníze, dobrou pozici v práci, tak se cítím špatně, nemám žádný drive do života a chci od všeho pokoj.“
Necítíš se hned lépe?
Než se vrhneme na druhý krok, pojďme si ještě trochu objasnit, co to to vyhoření vlastně je.
Všemožných definic vyhoření a krize středního věku najdeme na internetu spoustu, ale nakonec mají všechny jedno společné – nízká životní energie a hledání nového smyslu života.
Často k nim vede i to, že jsme se celý dosavadní život hnali za nějakým ideálem – peníze, auto, pozice v práci, ve společnosti a tak dále – a teď jsme ho dosáhli, ale očekávané uspokojení, naplnění a uznání se nedostavilo. Jak to? Protože tyto ideály pravděpodobně nebyly naše. Převzali jsme je od rodiny, společnosti, kamarádů…
Vyhoření a krize jsou takový signál, že ta cesta, po které jsme nyní šli, už není pro nás. Už jsme prožili to, co jsme měli, a teď je čas udělat změnu. A jak už bylo řečeno, to je to, čeho se nejčastěji tak trochu bojíme – změny a neznáma.
Už víme, že ani tím nejrychlejším autem před touto životní fází s největší pravděpodobností neujedme. Přiznání je startovací čárou, a teď musíme začít hledat to, co nám v životě nevyhovuje a proč vyhoření/krize přišlo.
V této fázi už začíná být cesta každého z nás velmi individuální – v jaké oblasti máme největší problém, v jaké fázi vyhoření/krize jsme atd. Každý jsme jedinečný a máme svou jedinečnou horskou dráhu plnou radostí, ale někdy i starostí. 🙂
Nejuniverzálnější návod, který můžeme poskytnou, je tento:
Člověk musí experimentovat sám se sebou, a postupně přijde na to, co pro něj funguje nejlépe.
A v tom tkví moudrost koučů – díky zkušenostem se stovkami klientů ví, jaké jsou nejčastější problémy, důvody a také nejčastější, nejrychlejší a nejudržitelnější řešení těchto problémů. Takže pokud na to nechceš na to být sám/a, nebo chceš proces trochu urychlit, tak mě neváhej mě kontaktovat!
My se budeme se těšit příště a nezapomeň:
„Tvá cesta začíná dnes, makej na sobě!“
Květa